Co jedli slavní Pražané

Muzeum gastronomie Praha připravilo sérii výstav „Co jedli slavní Pražané“. Návštěvníkům muzea budou postupně představeny kulinární slabosti historických i současných osobností kulturního a politického světa se vztahem k našemu hlavnímu městu. Výstavy svojí záštitou podpořil primátor hlavního města Prahy RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D.Pro výstavy „Co jedli slavní Pražané“ byl v muzeu otevřen nový výstavní prostor „Králodvorská pasáž“. Toto místo poskytuje dostatek místa pro přehledné panely i artefakty přibližující nejen samotné osobnosti a jejich oblíbená jídla a nápoje, ale i životní styl doby, ve které žily.

Pohled na historii z okna kuchyně je velmi zajímavý a vypovídá o době daleko víc a poutavěji, než strohá data bitev a významných politických a hospodářských rozhodnutí. Sérii výstav začínáme prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Panely pojednávající o jeho gastronomických zálibách a gastronomii 1. republiky byly převzaty od Muzea TGM v Rakovníku. Období první Československé republiky je zastoupeno i v dalších částech muzea bohatou ukázkou artefaktů a doprovodných panelů, zahrnující nejen vybavení kuchyní, kuchařské knihy, ale i významné gastronomické osobnosti, podnikatele, majitele hotelů, restaurací a lahůdek. Pro návštěvníky jsou připraveny speciální komentované prohlídky osvětlující stravování pana prezidenta a jeho doby, zahrnující několik zastavení v muzeu. Návštěvník se seznámí s kuchyní z konce 20. let minulého století, s jejím vybavením a s kuchyňskými pomůckami. První léta československé republiky a první léta TGM v roli prezidenta, nebyla z gastronomického hlediska nikterak idylická. První světová válka značně zpustošila celou Evropu a dotkla se samozřejmě i zásobování potravinami v Rakousku-Uhersku. Již záhy po jejím vypuknutí byly stanoveny nejvyšší ceny všech druhů mouky (28. listopadu roku 1914), přídělový systém byl pak zaveden 11. dubna roku 1915 a pokračoval i po vyhlášení Československé republiky až do 1. července roku 1921. Přídělové hospodářství se dotklo většiny potravin. Mouka, chleba, mléko, maso, sádlo, cukr i brambory byly na příděl, stejně jako uhlí i textil. Dobové kuchařské knihy odrážely stav zásobování a zohledňovaly císařská nařízení. V týdnu byly předepsány tři bezmasé dny, kdy se nejen nesměly prodávat, ale i konzumovat masné výrobky. Toto nařízení neplatilo jen pro hostince, ale i pro domácnosti. Autoři kuchařek se tedy předháněli ve vymýšlení úsporných a bezmasých receptů, nebo předpisů na pokrmy z vnitřností. Plíce, ledviny, ani játra nebyly zařazeny mezi masa, stejně jako tlačenka a některé uzenářské výrobky. Zvýšila se konzumace zvěřiny a byl podporován a doporučován chov králíků. V muzeu je možno nahlédnout do

„Králíkářské kuchařky“ obsahující více než sto receptů na úpravu králíka. S ohledem na nedostatek potravin v prvních letech nové Československé republiky je o to ještě sympatičtější pohled na jednoduše a skromně prostřené stoly prezidentovy rodiny. Alois Kadlec, prezidentův stolník, napsal: „Jestliže mám mluvit o jídle, musím povědět, že pan president vůbec neměl v lásce složitá jídla, která měla bůhvíkolik chodů. Proto taky byla jeho tabule docela jednoduchá. Polévka, předkrm, maso, moučník a dost. Černá káva však po obědě chybět nesměla.“ Prezident Masaryk byl milovníkem dobré kávy. Návštěvníci se také seznámí s dobovou kulturou přípravy kávy. Patří k tomu vedle domácích pražítek na kávu také velmi zajímavé různé druhy kávovarů. Příležitostně budou připraveny i ochutnávky oblíbených jídel pana prezidenta Masaryka - švestkové knedlíky, oblíbené cukroví, lidově přezdívané Masarykovy dukáty, nebo tradiční guláš.

Významnou událostí je autorské čtení z knihy Guláš pro Masaryka známé spisovatelky a publicistky Mileny Štráfeldové, které se bude poprvé konat v úterý 23. 9. od 18:00 hodin do 20:30 hod. Cena 239 Kč zahrnuje prohlídku muzea se zaměřením na gastronomii první republiky, welcome drink a krásné posezení s milou autorkou a její knihou, jež je zčásti fiktivní rodinnou kronikou o hostinské z jihomoravských Židlochovic, která skutečně guláš pro Masaryka vařila. Další osobnosti, se kterými plánujeme návštěvníky seznámit, jsou slavní hudebníci Bedřich Smetana, nejen co rád jedl, ale také jakou pochoutku po něm pojmenovali ve Švédsku. Dále Antonín Dvořák, mistr Jan Hus, výstava bude připravena ku příležitosti šestistého výročí jeho upálení. Připravujeme také jídelníček Karla IV. a dietní doporučení jeho lékaře, prostřené stoly Václava IV. a jeho prohřešky, co vařila Olga Scheinpflugová Karlu Čapkovi a mnoho mnoho dalších.

Komu z osobností prostřeme stůl po TGM, oznámíme v průběhu měsíce října. Všem osobnostem Prahy budou věnovány speciální komentované prohlídky pro českou i zahraniční veřejnost a ochutnávkové akce, do kterých budou zapojeny odborné gastronomické školy a učiliště. Informace o osobnostech budou zařazovány do komentovaných prohlídek pro základní a střední školy.Osobnostem Prahy a jejich oblíbeným pochoutkám bude věnována speciální rubrika na internetových stránkách Muzea Gastronomie.

Muzeum gastronomie děkuje za podporu Magistrátu hlavního města Prahy a společnosti Kolektory Praha, a.s.

red:fel / zdroj: Muzeum gastronomie