VÝSTAVA KOSTÝMŮ Z ARCHIVU OPERY V ŘÍMĚ

V barokní kapli Italského kulturního institutu v Praze skončila minulý týden Putovní výstava uspořádaná k poctě Giuseppe Verdiho, ku příležitosti loňských oslav dvoustého výročí narození tohoto slavného skladatele. Po několika evropských metropolích byla Praha posledním evropským městem kde bylo možné skicy, modely a kostýmy z archivu divadla Teatro dell'Opera v Římě vidět.

Modely které vytvořili v minulém století scénografové, kostýmní návrháři a umělci jako jsou třeba Luchino Visconti, Franco Zeffirelli nebo Nicola Benois a další, kteří převedli do vizuální podoby historické souvislosti, místa a postavy, které Verdi již dříve popsal prostřednictvím své nesmrtelné hudby včetně originálů kostýmů, které v inscenacích Verdiho děl nosily pěvecké hvězdy.

Podle ředitele institutu Giovanniho Scioly bude spolupráce s Římskou operou i nadále pokračovat. "Uvažuje se například o projektu, který by představil návrhy scénografií pro operní inscenace," naznačil při setkání s novináři v poslední den výstavy.

Giuseppe Verdi (1813 až 1901) , nejslavnější představitel italské opery 19. století se nesmazatelně zapsal do operní literatury některými stále populárními áriemi - kupříkladu sborem Židů z opery Nabucco Va pensiero, árií Vévody La donna è mobile z Rigoletta, duetem Libiamo ne'lieti calici z Traviaty či árií Celeste Aida.Verdi byl především operním skladatelem - během svých 54 tvůrčích let napsal skoro 30 oper (z toho šest jako nová znění a přepracování) a jeho skladatelský styl prošel dlouhým vývojem, významným i pro dějiny opery jako hudebního žánru.Ve své době Verdiho opery představovaly ideál lehkosti, zpěvnosti a melodičnosti. K nejznámějším neoperním dílům mimo Rekviem (1874), zkomponovaného na paměť úmrtí národního básníka Alessandra Manzoniho, patří Stabat mater (1879) nebo Te Deum (1895). Svůj jediný smyčcový kvartet napsal v roce 1873.

red: fel /zdroj Italský kulturní institut / foto:czp