SČUG Hollar

Vás zve ve středu 11. října 2017 na zahájení výstavy

Lubomír Přibyl: Čtvrtý rozměr

Úvodní slovo pronese Pavel Piekar, předseda SČUG Hollar

Výstavu zahájí PhDr. Petr Přibyl, kurátor výstavy

Výstava potrvá do 5. 11. 2017, otevřeno denně 10-12 / 13-18 hodin, mimo pondělí

Komentovaná prohlídka výstavy s autorem a kurátorem ve čtvrtek 19. října v 17 hodin.

Tvorba Lubomíra Přibyla (*1937) tíhla již od konce padesátých let k materiálové abstrakci důsledně geometrického stylu, která jej odlišuje od směřování umělců, často vrstevníků a spolužáků z dob studií, rozvíjejících informel a soustředěných v okruhu pražských Konfrontací. Zážitek z pozorování elektromagnetických výbojů při tajné návštěvě ve zkušebně přístrojů vysokého napětí v Běchovicích, součásti podniku ČKD, kde tehdy pracoval, ho pak trvale orientoval ke světu abstraktní geometrie. Tehdejší setkání s Vladimírem Boudníkem a Jiřím Kolářem, s jejich rozdílným, ale svobodným tvůrčím přístupem, jej inspirovalo při hledání vlastního výrazu. Práce vznikající v raných šedesátých letech potvrzují tuto celoživotní tendenci, jejímž charakteristickým rysem je minimalismus. Jejich integrálním znakem je od počátku dynamický vztah dvou forem – jejich polarity či komplementarity – nebo princip rozvíjející prostorově hybný moment geometrické kompozice. Osnovným prvkem je ve všech případech konstruktivní rozvrh, který vytyčuje i konečný vzhled Přibylových prací. Ty vznikají v rámci tvůrčího procesu paralelně jako reliéfní obrazy a grafiky, zkoumající stejné možnosti oproštěné k základní formě. Tvarový minimalismus kompozice brzy následovala redukce barevnosti. Po raných experimentech s užitím jasných barev se v Přibylových obrazech prosadila monochromie černé, střídaná občas stříbrnými monochromy, která je nadále určujícím rysem také jeho grafické tvorby. Materiálová povaha tisků i obrazů-reliéfů se vyvíjela v použití různých textur, jimiž byly na počátku nalezené sítě,ohýbaný či mačkaný a vrstvený papír, pískové struktury či lineární konstrukce z provazů, jimž je věrný dodnes. Tyto minimalistické, elementární výrazové prostředky umožňují Přibylovi prozkoumávat hranice geometrického jazyka, doslovně tvořit tematizováním plochy imaginární prostory, které pohlcují vnitřní dynamikou a zneklidní průhledem do čtvrtého rozměru. Na první pohled statické objekty, reliéfní obrazy či grafické listy ožívají v tenzi kompozičního rozvrhu, narůstajících či zkracujících se intervalů, antagonismu nebo rotující dynamice forem. Černé reliéfy reflektující světlo mění vzhled úhlem pohledu, směrem a intenzitou osvětlení či vzdáleností, jsou uváděny a zároveň uvádějí do pohybu. Diagonální linie, posunuté, zlomené nebo zborcené trajektorie a plochy relativizované strukturou nebo rytmem dematerializují vlastní velmi konkrétní hmotnou povahu. Autonomní světy, které tak vznikají, vytvářejí svébytný estetický vizuální řád, jemuž je Lubomír Přibyl věrný dnes stejně jako na počátku let šedesátých.

Principiální sledování vlastní cesty, soustředěné důsledně ke geometrické abstrakci a prosté subjektivních obsahů a společenských kontextů, poznamenalo určitou Přibylovu solitérnost, kterou v Československu posílila doba normalizace. Absenci možností vystavovat po tuto dobu na domácí scéně zastupovala alespoň částečně prezentace grafických prací na výstavách v zahraničí, na něž byl stále zván. Tam byla tvorba Lubomíra Přibyla přirozeně řazena do linie evropské konkrétní a geometrické tvorby, kam svou povahou bytostně náleží.Během desetiletí Přibyl střídal jednoduché i náročné konstruktivní rozvrhy a experimentoval s různými materiály, stále však nalézá nové náměty, které rozvíjí a originálním způsobem tematizuje. Grafické listy vystavené v Hollaru zahrnují profil Přibylovy tvorby od šedesátých let, největší prostor je věnován jeho pracím z posledních dvou desetiletí. Jejich konstruktivní řád a algoritmus kompozic nás uvádějí do imaginativní vizuální hry čtyřdimenzionální geometrie. / PhDr. Petr Přibyl

red:fel/zdroj:TZ-Kateřina Slezáková