Pavlína Gardianová a Dalibor Šípek jsou Blízce vzdálení…

Něžná surrealistka Pavlína Gardianová a sklář Dalibor Šípek nechali protít své umělecké cesty a rozhodli se světu ukázat onu zázračnou propojenost. Připravili mimořádnou výstavu s příhodným názvem Blízké vzdálenosti. Zahájena byla komorní vernisáží 6. září 2017 v Městské galerii v Karlových Varech, která se nachází v centru lázeňského města, jenž zná celý svět.

Blízké vzdálenosti v sobě nese filosofickou hloubku myšlenky: Žádná vzdálenost neomezí setkání a životy stejně naladěných jedinců, kteří společně rezonují, ať je to již v tvorbě nebo v Lásce.  Rozměr, který výstavě dali samotní autoři i paprsky zapadajícího slunce, které pronikaly skrze skleněné objekty Dalibora Šípka a propouštěly mimořádné světlo a obrazy s figurálními náměty Pavlíny Gardianové se tak představily v novém módu.

Slovy „Jsem nesmírně poctěn, že jsem mohl zahájit vernisáž těchto dvou vynikajících umělců,“ zahájil šéfdirigent České komorní filharmonie Praha Petr Chromčák komorně laděné setkání s uměním. „Dalibor je pokračovatelem tradice, kterou započal jeho otec, Bořek Šípek, ale jeho tvorba nese vlastní rukopis a originalitu, ač je zachována barevnost. Pavlínka je éterická něžná bytost, která ve svých obrazech ztvárňuje něhu, krásu, bolest, ale i neposkvrněnou lásku. Používá nádherně teplé barvy, které člověka vtáhnou do děje a působí uklidňujícím dojmem jako krásné verše či nádherné znějící hudba,“ pronesl s uznáním významný host.

Tvorbu Pavlíny Gardianové už několik let sleduje docent Jaroslav Zvěřina, který si nenechal ujít výstavu ani v Karlových Varech a zformuloval to, co u uměleckých děl známé malířky vnímá každý, kdo hledá harmonii a možná i vyšší princip. „Pavlína má neuvěřitelný cit pro krásu a něhu ženského těla. Duchovní rozměr jejích obrazů má nespornou emoční hloubku.“ Obdivoval i skleněné objekty, kterým dominovaly vázy a poháry Dalibora Šípka a s uznáním pronesl: „Představují nepochybný talent svého tvůrce. Nepostrádají vtip, výtvarný nápad i praktické použití.“ Že tomu tak je se přesvědčili všichni přítomní při přípitku, když pozdvihli právě ony originálně tvarované číše s šumivým mokem, aby tak popřáli štěstí a úspěch autorům i samotné výstavě, která potrvá do 21. září 2017.

Rukopis a styl obou autorů je rozpoznatelný mezi všemi ostatními, a to i barevnou škálou, se doplňují a tvoří něžný celek. „Poetická kombinace něžné surrealistky a sklářského mistra hladí na duši a nutí k zamyšlení,“ zaznělo z úst jedné z přítomných dam.

Profesor Jaroslav Malina, český sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel v dílech Pavlíny Gardianové vidí soucit, souznění, krásu, ale i trýzeň a bolest. Dalibor Šípek sice navazuje na práci svého otce Bořka Šípka, ale našel si vlastní nápaditou a neotřelou cestu. Přesto je v ní cítit vliv matky Bambi Uden, uznávané baletní choreografky a samozřejmě otce, světoznámého českého výtvarníka, architekta a designera.

I přesto, že vystudoval technickou universitu v Liberci, se zaměřením na fotografii a film, usadil se po studiích v Novém Boru, kde nastoupil jako sklář a po několika letech praxe přímo na huti si sestavil tým hutních mistrů, se kterými vyrábí své originální hutní sklo, které navrhuje.

Kde můžete výstavu navštívit: Městské galerii v Karlových Varech, Stará louka 26.

red:fel/zdroj:TZ-Lenka Žáčková