Libuše Koubská - Dědečkův deník

Kniha, kterou připravila k vydání zkušená publicistka Libuše Koubská, nabízí čtenářům obraz dramatických a rozhodně nikoliv černobílých dějin běžných lidí, jejich názorů, snažení, nadějí, zklamání, tragédií i pozitivních odkazů. Knihu vydalo nakladatelství Vyšehrad.

Anotace : Jedním z výchozích bodů knihy, mapující období let 1880–1953, je deník válečného zajatce Josefa Bačovského, který jako rakouský domobranec prošel několika těžkými bitvami 1. světové války a poté padl do ruského zajetí. V něm prožil mimořádnou anabázi, během níž proputoval křížem krážem tehdejší Rusko od Sibiře přes Petrohrad k Bílému moři za severní polární kruh a odtamtud na jih ke Kaspickému moři, na Kavkaz, do Baku... Zajetím však zasahování takzvaných velkých dějin do jeho života teprve začalo. Jeho česko-německá rodina se musela vyrovnávat s novými poměry po vzniku Československa, s hospodářskou krizí 30. let. Vesnice, v níž žil, se stala dějištěm nacistického puče na podzim roku 1938, za 2. světové války si v ní zřídil koncentrační tábor Oskar Schindler, v roce 1945 se tam utábořila Rudá armáda. Část rodiny se po válce dostala do divokého odsunu. Po únoru 1948 turbulence pokračovaly.

Ukázka z knihy: Hned onoho prvního srpnového dne si do něj začal zapisovat. Úhledným rukopisem, vycvičeným ze školy, jak už bylo řečeno, v umném stínování písmen. Zprvu perem, později inkoustovou, nebo obyčejnou tužkou. Lakonické poznámky a pozorování rakouského domobrance zaznamenávají boje na Visle a následující ruské zajetí, během nějž poznal Ukrajinu, Sibiř, Petrohrad, Murmansk, Bílé moře, Charkov, Rostov na Donu, Groznyj, Kaspické moře, Baku, Tbilisi, Zugdidi, Sevastopol, Oděsu. Když se podíváte na mapu, vyrazí vám ty desítky tisíc kilometrů dech. A představíte-li si k tomu ještě hlad, špínu, zimu, vedro, úmornou dřinu, absolutní nedostatek soukromí a informací, dlouhodobé odtržení od nejbližších, bezmoc, krajně nejistý osud…

Životopis:Libuše Koubská vystudovala novinářství na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK, čtrnáct let pracovala jako redaktorka Zahraničního vysílání Čs. rozhlasu, kde se orientovala na popularizaci vědy. Od roku 1990 do roku 1998 působila v Lidových novinách, poté deset let v politickém a kulturním časopise Přítomnost, jehož byla osm let šéfredaktorkou. Učí novinářské žánry na FSV UK, šest let vedla specializaci Ekonomická žurnalistika na VŠE v Praze. Je autorkou a spoluautorkou knih o vědě a medicíně a časopisecky i knižně vydaných povídek a fejetonů. Žánr rozhovoru chápe mnohem víc jako dialog než duel, jako snahu se něco dozvědět, porozumět svému protějšku, zkusit otevřít zásuvky, které se běžně neotevírají. Zprostředkovat čtenářům nejen informace, ale také podněty k uvažování.

red:fel/foto:czppraha