Martin Vopěnka: Můj bratr mesiáš

Narodí se příští spasitel v Holešovicích? Praha roku 2105 v období klimatické katastrofy. Střední Evropu sužuje dlouholeté sucho, Vltava téměř vyschla, město je zaplaveno uprchlíky z jihu. Tehdy se v Holešovicích narodí Eli, budoucí prorok a mesiáš. O třiašedesát let později jeho bratr Marek vede malou skupinu Eliho následovníků.

Sucho a horko mezitím vystřídala nová doba ledová způsobená lidským zásahem ve stratosféře, střední Evropa je téměř neobyvatelná, jih chladný a deštivý, nerodí se děti. Dočká se lidstvo záchrany skrze učení dávno mrtvého, umučeného Eliho a život jeho bratra?Nejnovější román českého spisovatele a vizionáře Martina Vopěnky uvěřitelně a s citem pro psychologii postav ukazuje, kolik bolesti, lásky, nenávisti, pochybností i naděje by mohlo přinést zrození někoho, kdo by v lidských dějinách hrál stejnou roli jako kdysi Ježíš.“Román Můj bratr mesiáš jistě není pravděpodobným scénářem budoucnosti. Avšak bylo jím Ježíšovo zrození? Určitě ne. Ježíš se narodil na periferii tehdejšího světa. A jestli nevěříme, že proměnil vodu ve víno, chodil po vodě a vzkřísil Lazara, tak jak se stalo, že když ho jako posledního z posledních ukřižovali a zbylo po něm jen pár zoufalců, jeho učení mělo tu sílu, že přežilo a stalo se převládajícím evropským náboženstvím?,” ptá se Martin Vopěnka.Právě tuto nepravděpodobnost, v počátcích i bezradnost, Vopěnka ve svém románu zcela osobitě zachytil. Vyhnul se přitom dosud zažitým mesiášským schématům. Jeho přístup je zcela originální a nutí nás k mnoha otázkám ohledně budoucnosti lidstva, spásy a naděje.

Martin Vopěnka: Můj bratr Mesiáš Vydává Mladá fronta, 272 stran

Martin Vopěnka (1963) je čím dál uznávanějším českým spisovatelem, jehož knihy začínají vycházet i v zahraničí. Můj bratr mesiáš je jeho devatenáctou knihou. Za předchozí román Nová planeta získal Zlatou stuhu a román byl také zařazen do prestižního mezinárodního výběru

Bílá vrána. Za svůj román Moje cesta do ztracena (MF 2005) získal výroční cenu Mladé fronty za literaturu 2005, kniha vyšla v Rumunsku, s velkým úspěchem loni v Polsku, letos vyjde v Itálii a pravděpodobně příští rok v Německu. V posledních letech vzbudila velkou pozornost Vopěnkova trilogie pro mládež Spící město, Spící spravedlnost, Spící tajemství (Fragment 2011, 2012, 2013) nominovaná na Zlatou stuhu, nebo nevelká knížka pro dospělé Nebarevné vzpomínky (Práh 2013), jež je křehkou a pronikavou výpovědí o dětství v šedesátých letech. Román Pátý rozměr (Kniha Zlín, 2009) vyšel v Británii a dostalo se mu tam několika skvělých recenzí. Vopěnka ve své tvorbě čerpá ze svého širokého přehledu, který získal jednak nechtěným studiem matematiky a fyziky, jednak svými cestovatelskými aktivitami i zájmem o osud a budoucnost lidské civilizace. V románu Konec zákona (Práh, 2003) vylíčil a vlastně předpověděl totální destrukci hodnot lidskosti. Nová planeta je oproti tomu plná fantazie a naděje: archetypální biblický příběh zrady a lásky se opakuje v daleké budoucnosti.

Vopěnka se angažuje také společensky – je členem Asociace spisovatelů, Českého Pen klubu a předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Žije v Praze se ženou Annou a čtyřmi „stárnoucími“ dětmi.               http://www.martinvopenka.cz