Benefice Luby Skořepové v Náchodě; sál divadla praskal ve švech!

Za účasti kolegů z uměleckého světa, radních města Náchod včetně starosty Jana Birke a bezmála šesti stovek diváků proběhla ve velkém sále Městského divadla Dr. Josefa Čížka v Náchodě veřejná benefice náchodské rodačky, herečky Luby Skořepové (*21. září 1923 - ✝23. prosince 2016).V programu, kterým provázel moderátor Aleš Cibulka, vystoupila zpěvačka Eva Pilarová, herečka Jaromíra Mílová, baletní mistr Vlastimil Harapes, herci Václav Vydra a Ivan Vyskočil, režisér Ondřej Kepka, režisér Jaroslav Hanuš, scenárista Jan Míka, režisér Tomáš Magnusek, starosta města Náchod Jan Birke a zpěvačka Ellen Lenská.

Vlastu Chramostovou, která se na benefici velmi těšila, zradil zdravotní stav, což nesla s nevolí a vzkázala: „Moc mě mrzí, že nemohu na Lubu zavzpomínat s vámi a věřím, že se benefice vydaří. Luba si to zaslouží!“ V první řadě divadla usedli pozůstalí příbuzní. Ti se potkali zhruba po 25 letech. Ačkoli se někteří vlastně vůbec neznali, na jejich přátelské komunikaci to stěží kdo poznal. Společná večeře hned po skončení benefice nejspíš odstartovala další setkávání příbuzných náchodské rodačky.Zábavné vyprávění herců se odehrávalo na pódiu - v improvizovaném divadelním baru plném lampiček, které dominovaly hereččině domácnosti. Zkraje tohoto prostoru Michal Marešovský, ambasador Tatra Tea, na přání míchal hostům kokteily, které během večera hosté nejen z řad účinkujících popíjeli. Mezi vyprávěním se promítaly hereččiny fotografie a videa z jejího života, publikum ocenilo také pěvecké vystoupení zpěvaček Evy Pilarové a Ellen Lenské. Před zahájením, i po skončení benefice, diváci nadšeně sledovali videoukázky a fotografie z divadelního, ale i soukromého života Luby Skořepové. Šlo o směs videí společnosti Kloboukfilm, reportáže natočené pro televizi Prima a ukázky z nového dokumentárního filmu Otakara Faifera s názvem „Sama“.Ivan Vyskočil: „Luba Skořepová mě nadchla svou vitalitou, a přiznám se, že i sexy živelnou energií, které se prostě nedalo odolat…“

Aleš Cibulka: „Miloval i šílel jsem z Lubčiných dopisů. Psala do každého prostoru papíru, takže někdy se z toho, co napsala, stal rébus. A Těch vykřičníků…! A to nemluvím o našich vystoupeních. Pokaždé sepsala celé litanie toho, o čem budeme hovořit, jenomže nakonec si skoro na nic z toho nevzpomněla a náš bezmála dvouhodinový pořad bývala jedna velká improvizace.“

Eva Pilarová: „Nás s Honzou Luba pořád dokola přesvědčovala o léčivé energii stromů. Jednou jsme to konečně zkusili, překonali kopu mravenců, co po nás začali okamžitě lézt, kýžený výsledek se ale nedostavil. Když jsme to Lubě řekli s očekáváním, co jsme udělali špatně, jen se pousmála. Prý se ne vždy zadaří.“

Vlastimil Harapes: „Když mě Luba zvala na návštěvu, omlouvala se, že má doma nepořádek. Pomyslel jsem si, že tohle říká každý, taková ta typicky ženská omluva žen, kterým záleží na tom, co si jejich host myslí. Jenomže… Jak to citlivě vyjádřit… Lubin nepořádek předčil mou fantazii. To, co jsem uviděl, se snad ani nepořádkem nazvat nedá, spíš šíleným chaosem, skladištěm všeho možného i nemožného. To ovšem Luba vysvětlila přítomností všudypřítomných skřítků, kteří si v jejím bytě dělají, co se jim zlíbí.“

Jaromíra Mílová: „S Lubou jsem nejen hrála v divadle, ale navštěvovala jsem ji na její chalupě na Malé Skále. Obdivovala jsem, v jaké symbióze s přírodou dokázala žít. I to, jak byla skromná, prostá. Pokaždé, když jsem u ní byla, mi něco uvařila. Tedy, uvařila… Zamíchala do jogurtu různé koření, což bylo výborné, i když nezvyklé. Moje návrhy na to, že bych něco ukuchtila já, razantně odmítala.“

Tomáš Magnusek: „Ne vždycky jsme měli s Lubou ideální vztah. Mívala výhrady na mou poněkud rozložitější postavu. Nějakou dobu jsme se neviděli a já mezitím přibral 17 kilo. Luba mi řekla, že myslela, že jsem chudý. Opáčil jsem, že i tlustí mohou být chudí… Časem se ale všechno urovnalo a zase jsme normálně komunikovali. Obsadil jsem Lubu ve svém posledním filmu, kde si dokonce zahrála se starostou Náchoda, panem Birke.“

Václav Vydra: „Mrzí mě, že jsem si bohužel s Lubou nikdy nezahrál. Znal jsem ji od mámy, která mě brávala do Národního, protože neměla hlídání. Miloval jsem Kočičí hru, kde byla Luba fakt skvělá!“

Ondřej Kepka: „Na Lubu mám spoustu vzpomínek, jedna je ale předčí. Během natáčení druhého dílu Arabely, kde byly Luba za čarodějnici v perníkové chaloupce, se mě Luba zeptala, jaké jsem znamení, Sotva se dozvěděla datum mého narození, prý Váhy mixlé s Pannou, spráskla ruce. Dala mi najevo, že horší kombinace snad ani neexistuje a lomila přitom těma čarodějnickýma rukama tak, že jsem se skoro až bál. Než zmizela v perníkové chaloupce, ještě se na mě stačila ušklíbnout. Vážně jsem z toho tenkrát neměl moc dobrý pocit.“

Scenárista Jan Míka: „Nevím proč, ale mě si Luba věčně pletla s dramaturgem Smetanou. Když jsem jí, na otázku, jak se mi daří, odvětil, že mi dělali bypass, reagovala: To je divný, s tím měl problém i Míka!“

Režisér Jaroslav Hanuš: „Luba byla výborná. Překvapovala mě tím, že byla pořád lepší a lepší. Jen se s ní nedalo příliš diskutovat. Vždycky měla svojí hlavu.“

Zpěvačka Ellen Lenská: „S Lubou Skořepovou jsem se nikdy nesetkala, ačkoli jsem ji celé roky obdivovala. Byla pro mě vzorem vitality, hodně mě bavilo její pojetí astrologie. Milovala jsem ji v Chalupářích a vlastně i v mnoha jejích dalších rolích.“

Scenáristka Helena a režisér Tomáš Váňovi, pořadatelé benefice: „Díky Lubě jsme spolu. Přesvědčila nás, že není nic důležitějšího, než to, že nám je spolu dobře. Každé další setkání se ptala, jestli už jsme se do sebe zamilovali a vysvětlovala, že ve vztahu je nejdůležitější sex a domácí ženino vaření mužovi.“

Poděkování za vstřícnost při organizaci benefice si zaslouží starosta města Náchod Jan Birke, zaměstnanci městského divadla Dr. Josefa Čížka v Náchodě, televize Prima a divadla, v nichž Luba účinkovala ještě nedávno: U Valšů, Městská divadla pražská a Divadlo v Řeznické. Poděkování za dopravu herců z Prahy do Náchoda a zpět patří CAR MOTORS MB.

red:fel/foto:czppraha/zdroj: Kloboukfilm