České vydání Amoris laetitia je uvedeno

Ve středu 7. září se v pražském knihkupectví sester paulínek za hojného zájmu čtenářů uskutečnila prezentace českého vydání postsynodální apoštolské exhortace papeže Františka Radost z lásky (Amoris laetitia). Uvaděči do čtenářského a především praktického života tohoto plodu dvou synod o rodině byli ThLic. Stanislav Přibyl, doc. Jaroslav Brož, doc. Aleš Opatrný a PhDr. Jana Šilhavá.

Dlouho očekávanou událost na trhu domácí duchovní literatury uvedl nastupující generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl. Mluvil o českých stopách, jež v tomto dokumentu - syntéze dvou synod o rodině v dnešní společnosti (2014, 2015) - můžeme nacházet. Za náš otisk v tomto dokumentu považuje pasáž týkající se doprovázení mladých manželství, což bylo téma synodálního příspěvku olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. „Dokument Amoris laetitia je podnětem k tomu, abychom všichni získali radost z lásky,“ připomněl ještě nakonec základní východisko textu Přibyl.

Překladatel dokumentu a biblista vyučující na katolické teologické fakultě pražské univerzity Jaroslav Brož pak směřoval svou pozornost na téma „otisků prstů“ papeže na výsledné podobě exhortace. Konstatoval, že často zmiňované odkazy na národní dokumenty a další zdroje byly ze strany papeže záměrné, neboť chtěl nechat zaznít různé hlasy; „jeho velikost je v tom, že nechává jako papež mluvit druhé,“ řekl. Taktéž se zamýšlel nad způsobem seznámení se s představovaným materiálem. „Text se dá číst různě a já bych řekl, že dokument je třeba číst jako text strukturovaný,“ doporučuje Brož. Taktéž zdůraznil, že v exhortaci „jsou potvrzeny všechny základní pravdy nauky církve o manželství a je tam prostor i pro vynaložení pastoračního úsilí vedoucího k tomu, aby všichni ke světlu evangelia kráčeli a z něho žili.“Z pohledu biblisty pak doc. Brož doporučuje věnovat pozornost zejména „čtení první kapitoly, kde je syntéza biblického pohledu na rodinu a manželství. Ukazuje, že Bible není jen kniha ideálů, ale zachycuje zkušenosti generací rodin, které řešily své manželské problémy či krize.“ Velmi inspirativní může být dle autora překladu i čtvrtá kapitola, kde papež velmi podrobně komentuje Velepíseň lásky, neboť je to jakýsi „koncentrát křesťanské spirituality.“ Pastorální teolog z pražské KTF Aleš Opatrný se ve svém vstupu věnoval především přínosu Amoris laetita pro oblast praktického života církve, chceme-li pastorace.

Velkým kladem dokumentu je dle něho to, že vidí rodinu komplexně v rovině vzájemných vztahů a životních událostí; tedy jsou tu nejen manželé, ale i děti, prarodiče, umírání či rození. Dále zdůraznil, že „papež umí krásným a nenásilným způsobem ukazovat ideál a současně pracovat s tím, co ideálem není. Z ideálu nesleví, ale obrazně řečeno nikoho nemlátí tímto ideálem po hlavě a ptá se, co je možné udělat pro lidi, kteří ideálu nedosahují. Zde dochází k řekněme změně paradigmatu, kdy se počítá s tím, že tu jsou ještě i situace, které ideálu odpovídají jen z části. Papež zde často využívá pojmy ´začleňovat´, ´duchovně rozlišovat´ a ´moment růstu´ – a to nejen obecně, že máme dorůst ke svatosti a dokonalosti, ale když je to někde nedokonalé, tak právě v této nedokonalosti je třeba hledat místa k růstu, který je třeba podporovat.“

„Papež opakovaně mluví o radosti z rodiny, aniž by ji maloval na růžovo. Přemýšlí o cestě za ideálem jako o možnosti dospět k něčemu lepšímu v rámci možností, aniž se přitom polovina prohlásí za celek, ale docení se – to je pro mě nejproročtější postoj papeže, který vidím tady i v dalších dokumentech,“ uzavřel téma Opatrný.

Teorii pak ještě pak převedl do praktické oblasti, když zmínil, že z exhortace se mají čerpat konkrétní podněty třebas pro zmíněnou péči o novomanžele nebo podporu manželů v krizovém období 20-30 let po manželství, kde je velký nárůst rozvodů. Ale to bylo již téma, kterému se zevrubněji věnovala vedoucí Centra pro rodinu při pražském arcibiskupství Jana Šilhavá. Zmínila, že v textu má několik pasáží, kde při čtení pocítila „aha efekt“, tedy, že ji obecně známé pravdy přiměly k hlubšímu promýšlení. I ona pak doporučuje vracet se ke čtvrté kapitole a rozjímání nad Velepísní, což se může stát každodenní duchovní četbou. Oslovila ji i devátá kapitola o spiritualitě manželství a rodiny, neboť je to téma, o kterém se tak často nepíše.Jako matka a manželka pak ocenila, že papež píše o krizi v rodinách jako o něčem, co k rodinám patří a utváří krásu dějin rodiny. „V dokumentu jsem našla povzbuzení pro moji práci i osobní život,“ říká Šilhavá.

A závěrem vzkaz z nakladatelství Paulínky: od dnešního dne je Radost z lásky dostupná nejen na pultech dobrých knihkupců, ale i ve formě e-booku, který je ke stažení zdarma. Více na

http://www.cirkev.cz/cs/aktuality/160908ceske-vydani-amoris-laetitia-je-uvedeno

red:jajy / foto:czppraha /Autor článku: František Jemelka/zdroj:TZ-Andrea Hýblová